Úvodní strana Město Měli byste vědět Záchranný archeologický výzkum na obchvatu Chrudimi

Záchranný archeologický výzkum na obchvatu Chrudimi

23. 11. 2011

Záchranný archeologický výzkum v trase obchvatu Chrudimi

Od poloviny srpna t. r. provádí Regionální muzeum Chrudim spolu s Archeologickým ústavem AV ČR Praha záchranný archeologický výzkum v trase obchvatu Chrudimi

Obchvat Chrudimi. Letecký snímek výzkumných prací na nalezišti Medlešice

Záchranný archeologický výzkum navázal na předchozí průzkumné práce a archivní rešerši, kterou byla zjištěna 4 naleziště. Letošní etapa prací se soustředila na ověření tohoto předpokladu a stanovení rozsahu plochy, která má být celkově prozkoumána. V celé trase obchvatu bylo provedeno rýhování. „V místech, kudy bude probíhat vozovka, byl skrýván jeden pruh, v místech křižovatek a dalších rozšíření vždy několik pruhů s odstupy 20 až 30 metrů,“ říká archeolog muzea Mgr. Jan Musil, který výzkumné práce na trase obchvatu řídí.

Na katastru Medlešic byla zkoumána dvě naleziště. Naleziště označené Medlešice II je pokračováním sídliště kultury únětické, jehož část byla zkoumána v letech 2004 – 2005 na posledním úseku tehdy stavěné silnice I/37. Na nalezišti Medlešice I je překvapením zjištění hrotitého příkopu, který však neposkytl žádné nálezy, které by dovolily jeho datování. „Předběžně se předpokládá, že jde o část opevnění vojenského tábora z období 17. až počátku 19. století. U křižovatky silnice I/37 a se silnicí Medlešice-Chrudim byla prozkoumána polní cihlářská pec. Pec zřejmě fungovala v 18. století a zaniká počátkem století 19. Poslední vsázka cihel se zčásti zachovala v její výplni,“ představuje nálezy Jan Musil.

Předběžným průzkumem bylo nejlépe poznáno naleziště Vestec II na západním okraji stejnojmenné vesnice. Mezi nálezy převažovala keramika z období kultury s lineární keramikou. Dosavadní nálezy však náležejí jiným obdobím. Bylo zde objeveno několik objektů náležející kultuře únětické. Dále zde bylo nalezeno (bohužel orbou silně narušené) žárové pohřebiště kultury lužické. Dále byla zachycena část sídliště z období 10.-11. století. Nálezový obraz doplňují dvě středověké až raně novověké úvozové cesty.

Další naleziště byla zjištěna na poli mezi silnicemi Chrudim-Topol a Chrudim-Kočí. Jako Kočí I bylo označeno naleziště u silnice směrem na Topol. Nachází se zde terénní deprese, zřejmě pozůstatek zaniklé vodoteče. Deprese je vyplněna sedimenty o mocnosti až 4,6 m s obsahem zlomků pravěké keramiky. Na povrchu již téměř zaplněné deprese bylo zjištěno sídliště z 9.-10. století, které zde zanechalo stopu v podobě nejméně čtyř řad kůlů neznámé konstrukce. Na nevelké vyvýšenině v sousedství deprese byl zachycen dům kůlové konstrukce, spadající do období kultury únětické. Zjištěna byla také jáma obsahující keramiku z období středního eneolitu, nejspíše kultury řivnáčské. Tato kultura je na Pardubicku doložena jenom ojediněle (např. v bývalé cihelně v Blatě). Naleziště je označeno jako Kočí II.

U silnice Chrudim-Kočí se nachází rozsáhlé naleziště Kočí III. Jeho starší etapu tvoří kulturní vrstva s nálezy 9.-10. století. Ta je překryta sérií splachů. Do nich se zahlubují četné jamky staveb kůlové konstrukce z 11. až 13. století. Spolu s nalezištěm Kočí I poskytují tyto nálezy svědectví o nejbližším zázemí Chrudimi v období, kdy byla přemyslovským správním centrem. Dokládají také obrovské změny, kterými tehdy prošla zdejší krajina.

„Záchranný archeologický výzkum bude v letošním roce pokračovat, dokud to počasí dovolí. V příštím roce jsou plánovány plošné odkryvy všech zjištěných nalezišť, dodává Jan Musil.

Mgr. Dana Krouželová, Regionální muzeum v Chrudimi, Široká 86, 537 01 Chrudim

Naleziště Medlešice I. Hrotitý příkop novověkého polního tábora.

Naleziště Medlešice I. Celkový pohled na plochu s příkopem novověkého polního tábora.

Naleziště Medlešice I. Polní pec na výrobu cihel z 18.-19. století.

Naleziště Medlešice I. Polní pec na výrobu cihel, uvnitř zbytek poslední vsázky. 18.-19. století.

Naleziště Kočí I. Výzkum pozůstatků dřevěných kůlových konstrukcí z 9.-10. století. Kůly byly zahloubeny do vrstvy s pravěkými střepy, která zaplnila dnes zaniklou vodoteč.

Naleziště Kočí III. Pohled do rýhy po skrývce. Tmavé skvrny jsou pozůstatky jam po kůlech a žlábků dřevěných staveb 11.-13. století.

Naleziště Vestec II. Nejlépe zachovaný žárový hrob lužické kultury obsahoval popelnici, obklopenou čtyřmi menšími nádobkami.