Hledat ...
Den válečných veteránů připomene v Chrudimi oběti válek, osudy novodobých veteránů i dlouhou tradici výsadkového vojska, které je již téměř čtyři desetiletí pevnou součástí města.
Dne 11. listopadu 1918 vstoupilo v 11 hodin v platnost příměří mezi státy Dohody a Německem. Skončily tím boje na západní frontě první světové války. Právě odtud pochází známé spojení jedenáctá hodina jedenáctého dne jedenáctého měsíce.
První světová válka zasáhla také Chrudim. Na čestném vojenském pohřebišti u kostela Povýšení svatého Kříže je pohřbeno 239 vojáků, kteří zemřeli ve zdejší c. k. pozorovací stanici. Jejich hroby připomínají, že válka nebyla pouze vzdálenou událostí z učebnic. Dotkla se také místních nemocnic, rodin a každodenního života města.
Výročí ukončení bojů se nejprve připomínalo jako Den příměří. Postupně získalo podobu Dne památky nebo Dne veteránů. Vedle padlých z první světové války dnes vzdáváme úctu také účastníkům dalších konfliktů, novodobým veteránům a jejich rodinám.
S připomínkou padlých se spojil červený vlčí mák. Na rozrušené půdě západní fronty vyrůstal mezi zákopy a hroby. Kanadský vojenský lékař John McCrae jej v roce 1915 zachytil v básni Na flanderských polích.
Po válce se vlčí mák rozšířil jako symbol paměti a podpory veteránů. Jeho připnutím nevyjadřujeme obdiv k válce. Připomínáme její lidskou cenu a dáváme najevo úctu lidem, kteří nesli a stále nesou její následky.
Tradice československých výsadkových jednotek sahá do druhé světové války. Československá exilová vláda vytvořila ve Velké Británii Zvláštní skupinu D, z níž byly od roku 1941 vysílány výsadky do okupované vlasti.
V Sovětském svazu byla v roce 1944 ustavena 2. československá samostatná paradesantní brigáda. Zapojila se do karpatsko-dukelské operace a Slovenského národního povstání. Současné výsadkové jednotky na tento odkaz navazují důrazem na odbornou připravenost, osobní odpovědnost a službu republice.
Dne 1. října 1947 vznikl Pěší prapor 71 výsadkový, později přejmenovaný na 71. výsadkový prapor. Po okupaci Československa v srpnu 1968 byl útvar v rámci reorganizace armády deaktivován. Jeho tradice však přežívala mezi bývalými příslušníky.
Nová kapitola se otevřela 1. října 1987, kdy byl v chrudimské posádce aktivován 71. úderný výsadkový prapor. Tím začalo období, které natrvalo spojilo Chrudim s moderním československým a později českým výsadkovým vojskem.
Pro město neznamenala přítomnost útvaru pouze vojáky za branami kasáren. Jeho příslušníci se stali obyvateli Chrudimi, sousedy, sportovci, rodiči školáků a účastníky veřejného života.
V říjnu 1991 byl útvar přejmenován na 71. prapor rychlého nasazení. Od 1. dubna 1994 se stal základem nově vzniklé 4. brigády rychlého nasazení a nesl název 43. výsadkový mechanizovaný prapor. Později se ustálil název 43. výsadkový prapor.
Příslušníci chrudimského útvaru působili v operacích na území bývalé Jugoslávie, v Iráku, Afghánistánu a Mali. Účastnili se misí pod vedením NATO, OSN a Evropské unie.
Za každým názvem země stojí konkrétní měsíce odloučení, riziko, náročné návraty i rodiny, které službu prožívaly doma. Právě zde se historie Dne válečných veteránů propojuje se současností. Veteránem není pouze postava z černobílé fotografie. Může jím být člověk, kterého běžně potkáváme v chrudimských ulicích.
Česká republika si Den válečných veteránů připomíná od roku 2001. V následujícím roce byl přijat zákon o válečných veteránech, který stanovil podmínky pro přiznání tohoto statusu a upravil úkoly státu v oblasti péče.
Důležitý zůstává základní princip: služba nekončí návratem ze zahraniční operace a odpovědnost společnosti nekončí předáním medaile.
Dne 28. října 2005 propůjčil prezident republiky 43. výsadkovému praporu bojový prapor. Tento symbol vyjadřuje čest jednotky, její tradici a odpovědnost vůči státu.
Zahraniční služba má bohužel také tragickou stránku. Po smrti českých vojáků v Afghánistánu vznikl v Chrudimi charitativní běh na podporu rodin výsadkářů, kteří v roce 2014 zahynuli. Z místní iniciativy se stala tradice spojená se Dnem otevřených dveří. Výtěžek podporuje Vojenský fond solidarity, který pomáhá vojákům, válečným veteránům a jejich rodinám v těžkých životních situacích.
Dne 1. října 2020 vznikl transformací 43. výsadkového praporu dnešní 43. výsadkový pluk. Jde o vzduchem přepravitelný útvar lehkého typu a sílu okamžité reakce. Vedle vojenských úkolů je připraven pomáhat obyvatelstvu také při přírodních nebo humanitárních katastrofách.
Soužití Chrudimi a armády je vidět během celého roku. Výsadkáři se účastní pietních aktů, oslav osvobození, veřejných ukázek a charitativních projektů. Do veřejných akcí se zapojuje také Klub výsadkových veteránů a další partneři.
Den otevřených dveří umožňuje veřejnosti poznat vojenskou techniku, výstroj, Síň tradic i lidi, kteří za službou stojí. Vztah posádky a města tak nevzniká pouze při slavnostních ceremoniálech. Vytváří jej každodenní kontakt.
První část letošního programu se uskuteční v sobotu 7. listopadu 2026 od 9.00 do 20.00 hodin na zimním stadionu v Chrudimi.
Od 9.00 do 17.00 hodin se bude hrát turnaj o pohár Klubu výsadkových veteránů pro hráče ročníků 2017 a 2018. Účast potvrdila mužstva z Hradce Králové, Pardubic, pražské Sparty a Jihlavy. Atraktivní obsazení je dobrým důvodem přijít mladé hokejisty podpořit.
Doprovodný program nabídne střelbu ze vzduchovky a kuše, hod granátem na cíl, zdravovědu, štafetový silový trojboj a ukázky 43. výsadkového pluku, Policie ČR, Městské policie Chrudim, Českého červeného kříže a Hasičského záchranného sboru.
Den uzavře zápas HC Chrudim veteráni proti HC 43. výsadkový pluk.
Den válečných veteránů patří padlým, žijícím veteránům i rodinám, které nesly a stále nesou důsledky služby. Připnutý vlčí mák je malé gesto, jeho význam je však srozumitelný. Připomíná cenu míru, odpovědnost služby a závazek nezapomínat na lidi ani poté, co odloží uniformu.
Pro Chrudim je tento vzkaz přirozený. Vojáci a veteráni jsou součástí historie města i jeho dnešního života.
