Ve čtvrtek 4. prosince 2025 se v Chrudimi odehrál večer, který nebyl jen o nové knize. Byl o paměti, odvaze dívat se pravdě do očí a o tichých stopách, jež vedou přímo po chodnících našeho města. Představení publikace Kameny zmizelých se proměnilo v silný lidský příběh, takový, který se nečte jedním dechem, ale zůstává s vámi ještě dlouho poté.
Autorka knihy, historička Alžběta Langová, přišla s jasnou motivací zaplnit bílá místa regionální historie a vrátit jména lidem, kteří z Chrudimi zmizeli násilím a bez rozloučení. Impulzem k mnohaletému bádání byl konkrétní, tragický příběh z období druhé světové války. A jak sama přiznala, od té chvíle už nešlo přestat. Když se otevřou archivy a začnou skládat střípky osudů, vzniká mozaika, která mění pohled na město i na nás samotné.
Ústředním tématem knihy jsou Stolpersteine, tedy Kameny zmizelých. Nenápadné mosazné kostky vsazené do chodníků připomínají zavražděné sousedy přímo v místech, kde žili své obyčejné životy. Jejich síla je právě v prostotě. Jdete po ulici, lehce zavadíte pohledem, zastavíte se. A v tu chvíli se klaníte památce někoho, kdo měl jméno, rodinu a příběh.
Večer provázela viditelná emoce. Alžběta Langová vyjádřila hluboké dojetí a vděčnost nad velkou účastí veřejnosti. Mezi hosty byli i pan Sidon, pan Pirk, pan Roubínek a zástupci města. Atmosféra byla klidná, soustředěná a zároveň velmi lidská, jako by si všichni přítomní uvědomovali, že jsou součástí něčeho, co přesahuje jeden večer i jednu knihu.
Badatelská práce Alžběty Langové zdaleka není uzavřená kapitola. Už nyní připravuje pokládání Kamenů zmizelých v dalších osmi městech na Chrudimsku a i v samotné Chrudimi se objevují nové informace, díky nimž bude letos položen ještě jeden nový kámen. Její působnost má navíc široký geografický přesah. Pomáhá obcím po celé České republice i v pohraničí. Každý nový kámen znamená jedno navrácené jméno a jeden zapomenutý příběh znovu vyslovený nahlas.
Slova uznání zazněla i z úst starosty města Chrudim Františka Pilného. Vyzdvihl obrovský rozsah práce, který za knihou stojí, a připomněl autorčinu vlastní, dnes už téměř legendární poznámku, že příprava publikace trvala „20 let a 4 děti“. Práci Alžběty Langové označil za neskutečné bádání, které odkrývá konkrétní lidské osudy, a zdůraznil, že kniha je významným příspěvkem nejen k historii Chrudimi, ale i k paměti celé země.
Kmotrem knihy se stal profesor Jan Pirk, jehož rodinné kořeny sahají právě do Chrudimi. Ve svém vystoupení označil autorku za mimořádnou osobnost a její práci za nesmírně záslužnou. Zdůraznil, že tragické osudy minulosti musíme připomínat i budoucím generacím, protože pravda nesmí být zapomenuta. Varoval také před znovu sílícím antisemitismem v Evropě a připomněl, že historická paměť je jako maják, musí svítit nepřetržitě, aby společnost znovu nenarazila na stejná skaliska nenávisti.
Silná slova zazněla také od herce Petra Vacka, který připomněl, že právě nenápadnost Kamenů zmizelých je jejich největší silou. Člověk se zastaví, skloní hlavu a tím vzdá úctu. Bez patosu, bez velkých gest. Jen lidsky.
Večer věnovaný knize Kameny zmizelých ukázal, že paměť není minulostí, ale živou součástí města. Každý kámen v chodníku je tichou výzvou ke zpomalení a zamyšlení. A právě v tom je jejich smysl. Nechat se na okamžik vyrušit z každodenního spěchu a nezapomenout.
Knihu Kameny zmizelých si můžete zakoupit v Turistickém informačním centru Chrudim.



