Hledat ...
V pořadí již 89. Stolperstein v Chrudimi připomíná osud inženýra Rudolfa Kleina, který prošel Malou pevností Terezín, Osvětimí i Buchenwaldem a přežil také pochod smrti. Jeho příběh se podařilo podrobněji odkrýt teprve nedávno díky nově zpřístupněným historickým dokumentům.
První kameny zmizelých byly v Chrudimi položeny 20. září 2017 v Široké ulici. Impulzem se tehdy stala oprava domu na rohu Široké ulice, který v minulosti patřil rodině Adlerových.
Badatelka Alena Langová tehdy upozornila, že vedle obnoveného domu by bylo dobré připomenout také lidi, kteří v něm žili. Město následně podpořilo zapojení Chrudimi do evropského projektu Stolpersteine, jehož autorem je německý umělec Gunter Demnig. Chrudim se stala prvním městem v Pardubickém kraji, které se k projektu připojilo.
Gunter Demnig v roce 2017 osobně přijel do Chrudimi a položil zde prvních jedenáct kamenů. Od té doby jejich počet postupně rostl.
Dnes je jich 89.
Ještě před dvěma lety se zdálo, že seznam lidí, jejichž osudy mají kameny v Chrudimi připomínat, je již téměř úplný. Jak ale při dnešním setkání připomněla Alena Langová, historie je živá věda a stále se objevují nové dokumenty.
Právě to se stalo při dokončování publikace věnované chrudimským kamenům zmizelých. Ve chvíli, kdy už kniha mířila do tisku, zveřejnil Památník Terezín další digitalizované dokumenty. Mezi nimi se objevilo jméno, které dosavadní seznam doplnilo – Rudolf Klein.
Jeho osud byl od příběhů většiny chrudimských Židů v jednom ohledu odlišný.
Rudolf Klein byl Žid, jeho manželka Julie byla křesťanka. Podle nacistické terminologie tak žili v takzvaném smíšeném manželství. Protože se s ním manželka nerozvedla, nevztahovala se na něj zpočátku první vlna deportací.
Když byl v roce 1942 z Chrudimi vypraven transport osmdesáti lidí, Rudolf Klein mezi nimi nebyl.
Jeho relativní bezpečí však trvalo jen několik měsíců. Z dosud neznámého důvodu byl udán a zatčen gestapem. Namísto transportu s ostatními chrudimskými Židy se dostal do Malé pevnosti Terezín, kterou spravovalo gestapo. Odtud následovala deportace do Osvětimi.
Rudolf Klein prošel selekcí a byl zařazen do pracovního komanda. Přibližně rok strávil přímo v Osvětimi, poté prošel dalšími koncentračními tábory a nakonec se dostal do Buchenwaldu. Přežil i pochod smrti a dožil se konce války.
Kámen zmizelých tak v jeho případě nepřipomíná člověka, který během holokaustu zahynul, ale člověka, který prošel několika lety pronásledování, věznění, hladu a každodenního ohrožení života. Právě proto jsou kameny pokládány také lidem, kteří nacistické pronásledování přežili.
S příběhem Rudolfa Kleina je spojena ještě jedna dosud nezodpovězená otázka.
Jeho manželka Julie zůstala během války v Chrudimi. V prosinci 1942, přibližně týden po odchodu transportu chrudimských Židů, se manželům Kleinovým narodil syn Milan. Narodil se právě v domě, před kterým dnes nový Stolperstein připomíná osud jeho otce.
Další životní osudy rodiny se zatím nepodařilo dohledat. Je možné, že Milan Klein stále žije nebo že žijí jeho potomci. Stejně tak je možné, že rodina po válce své příjmení změnila, což mezi přeživšími nebylo neobvyklé.
Právě zveřejnění příběhu může pomoci další část rodinné historie doplnit.
Pokud znáte další osudy Milana Kleina, jeho rodiny nebo potomků Rudolfa a Julie Kleinových, budeme rádi, když se ozvete městu Chrudim. I zdánlivě drobná informace, rodinná vzpomínka, fotografie nebo dokument mohou pomoci doplnit příběh rodiny, který po více než osmdesáti letech stále není uzavřen.
„Jsem velmi rád, že připomínáme tyto věci a že se na ně nezapomíná,“ uvedl při odhalení kamene starosta města František Pilný. Připomněl zároveň, jak důležité je znát vlastní historii a předávat její příběhy dalším generacím.
Právě mladá generace byla při dnešním setkání zastoupena také žáky ZŠ U Stadionu. Škola bude o nový kámen pečovat a při dalších setkáních se k příběhu rodiny Kleinových budou vracet i další žáci. Paměť tak nezůstane jen v mosazné destičce zasazené do chodníku, ale bude se předávat dál.
Slavnostní chvíli tradičně uzavřel kadiš, židovská modlitba za zemřelé.
Dnešní kámen je 89. Stolpersteinem v Chrudimi. Zda bude skutečně posledním, ale nikdo s jistotou říci nemůže.
Seznam Židů deportovaných z Chrudimi v roce 1942 je známý, nové poznatky však mohou přinést například osudy lidí ze smíšených manželství. Stále méně probádanou oblastí zůstává také romský holokaust, který zatím v Chrudimi připomíná jeden kámen.
Postoj města zůstává stejný: pokud badatelská práce odhalí dalšího člověka spojeného s Chrudimí, který se stal obětí nacistického pronásledování, nebude jeho příběh opomenut.
Kameny zmizelých jsou malé. Stačí jeden krok a člověk je mine. Jejich význam je ale přesně opačný – přimět nás na chvíli se zastavit, sklonit pohled a připomenout si, že za každým jménem byl konkrétní člověk, rodina a život, který zásadně poznamenala doba, na niž nesmíme zapomenout.
Video z akce: Kameny zmizelých (Stolpersteine) Chrudim – 98. kámen byl položen 10.9.2026
