Hledat ...
Po letní přestávce se ve středu 2. září uskutečnilo další Setkání se starostou. Hlavním tématem byla tentokrát kultura v Chrudimi – její nabídka, návštěvnost, kulturní zařízení, podpora místních spolků i další možnosti rozvoje. Prostor ale tradičně dostaly také další otázky veřejnosti týkající se života ve městě.
Na dotazy odpovídali starosta města František Pilný, ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt, vedoucí Odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu Jana Stehlíková a předsedkyně kulturní komise Marika Komárková.
Hned v úvodu přišla řeč na program chrudimského kina a jeho zveřejňování. Martin Dytrt vysvětlil, že Chrudimská beseda přešla na čtrnáctidenní plánování především kvůli filmovým premiérám. Informace od distributorů totiž někdy přicházejí jen několik dní před uvedením filmu a kratší plánovací období umožňuje pružněji zařazovat novinky tak, aby je chrudimští diváci mohli vidět ve srovnatelných termínech jako návštěvníci jiných kin.
Diskutovalo se také o oblíbených tanečních. Jejich vysoká návštěvnost přináší problém s kapacitou pro diváky a rodinné příslušníky. Chrudimská beseda proto při velkém zájmu rozšiřuje možnosti pro návštěvníky také o další prostor ve foyer velkého sálu. Kapacitu však nelze navyšovat neomezeně, mimo jiné kvůli technickým a bezpečnostním podmínkám budovy.
Jedna z hlavních debat večera se týkala množství kulturních akcí. Podle ředitele Chrudimské besedy se během roku ve městě uskuteční přibližně dvě stovky akcí, zhruba polovinu pořádá samotná Chrudimská beseda a další připravují jiné subjekty.
Důležité přitom není pouze množství. Nabídka musí být dostatečně pestrá a oslovovat děti, mladé lidi, rodiny, příznivce různých hudebních žánrů, divadla či výstav i seniory. Do plánování stále více vstupuje také nabídka v okolních městech. Pokud stejný interpret vystupuje v krátkém období například v Pardubicích nebo Hlinsku, může se to projevit na zájmu publika v Chrudimi.
Jako příklad akce, jejíž význam nelze hodnotit pouze podle přímých příjmů, zazněla Loutkářská Chrudim. Festival přivádí do města návštěvníky a jeho přínos se promítá také do návštěvnosti restaurací, kaváren a ubytovacích zařízení.
Debata se dotkla rovněž financování kultury. U akcí pořádaných nebo podporovaných městem je podle diskutujících nutné vedle jejich společenského a kulturního významu sledovat také náklady a možnosti městského rozpočtu. U některých programů nelze očekávat ziskovost, jejich pořádání ale může mít pro město jinou významnou hodnotu.
Velmi pozitivně se hovořilo o nové pobočce Městské knihovny v Topolské ulici. Z diskuse vyplynulo, že ji návštěvníci nevnímají pouze jako místo, kam si přijdou vypůjčit nebo vrátit knihu. Funguje také jako prostor pro setkávání, trávení času a návštěvy rodičů či prarodičů s dětmi.
Právě různé potřeby čtenářů jsou důvodem, proč knihovna rozšiřuje své služby. Vedle klasických knih jsou dnes k dispozici například e-knihy nebo mluvené slovo. Řeší se také možnost umístění výdejního boxu u pobočky v Topolské, který by umožnil vyzvedávání objednaných knih i lidem, kterým běžná otevírací doba nevyhovuje. Vzhledem k podmínkám dotace na novou budovu je však nejprve nutné prověřit možnosti případného zásahu do objektu.
Pozornost se během večera obrátila také k baště Prachárna. Nová expozice přibližuje historii Chrudimi a výrazně se věnuje městskému opevnění. Součástí jsou historické zbraně a jejich repliky, model opevnění i film věnovaný historii města.
Expozice má být představena také v rámci zářijového programu spojeného s památkami v Chrudimi. Návštěvu je možné domluvit prostřednictvím turistického informačního centra.
Jedním z konkrétních dotazů byla také budoucnost letního kina. Pro jeho opravu již existuje projektová příprava, v diskusi ale zaznělo, že bude vhodné projekt znovu prověřit zejména s ohledem na praktické potřeby kulturního provozu a pořádání hudebních akcí.
Současně bylo zdůrazněno, že případná rekonstrukce musí být posuzována společně s dalšími investičními potřebami města. Letní kino v současnosti funguje, a proto bude při rozhodování o termínu případné rekonstrukce nutné porovnat její potřebnost například s investicemi do škol a další městské infrastruktury.
Vedle letního kina se jako prostor pro větší venkovní kulturní program ukazují také Klášterní zahrady. Zkušenost z letošní velké koncertní akce podle Martina Dytrta ukázala, že tento prostor dokáže pojmout přibližně tisíc návštěvníků a má potenciál i pro další kulturní využití.
Velká část diskuse patřila místním spolkům a jejich možnostem. Řešilo se využívání městských kulturních prostor, podmínky pro zkoušení a vystupování i případná možnost vzniku menší nezávislé scény.
Zástupci města i Chrudimské besedy se shodli, že právě místní spolky významně rozšiřují kulturní nabídku. Zazněla také možnost intenzivnějšího propojování chrudimských souborů a spolků s partnerskými městy a městy zapojenými do spolupráce královských věnných měst. Pro konkrétní nabídky kulturních souborů mohou být využity již existující kontakty mezi jednotlivými městy.
Diskutující zároveň připomněli, že nejlépe funguje spolupráce, která nevzniká pouze formálně mezi institucemi, ale především na základě konkrétního zájmu škol, spolků, umělců a dalších aktivních lidí.
Během večera zaznělo, že některé tradiční akce bude v dalších letech potřeba postupně proměňovat a hledat nové formáty odpovídající měnícím se zájmům návštěvníků.
Jako příklad novějšího konceptu byla zmíněna akce Chrudim (o)žije, která vyrostla z menšího projektu v úspěšné setkávání lidí, kultury a drobného umění přímo v ulicích města.
V debatě se objevil také návrat k tematickým rokům. Jedním z možných impulsů pro příští rok může být výročí Chrudimské besedy, která oslaví 180 let. Konkrétní podoba programu však bude teprve předmětem dalšího plánování.
Stejně jako při předchozích Setkáních se starostou nezůstalo pouze u hlavního tématu. Výraznější diskusi vyvolal záměr griloviště a prostoru pro volný pohyb psů na Větrníku. Obyvatelé upozorňovali zejména na možné dopady na okolí a přinesli také návrh jiné lokality.
Starosta zdůraznil, že záměr zatím není hotovým projektem. Před případnou realizací se počítá s dalším řešením návrhu a veřejným projednáním s obyvateli lokality. V diskusi zazněly rovněž problémy s dětským hřištěm v ulici Na Výsluní a s jeho využíváním ve večerních hodinách.
Další otázky směřovaly například k možnostem zpřístupňování vyhlídek a historických prostor, k věži Muzea loutkářských kultur, historickému hodinovému stroji nebo k využití veřejných prostranství.
Setkání tak znovu nabídlo prostor nejen pro hlavní téma večera, ale také pro konkrétní připomínky a náměty obyvatel z různých částí Chrudimi.
