Životní situace Ostatní

V archivu stavebního úřadu se uchovává dokumentace (správní spisy) týkající se řízení, které u něho byly vedeny. Neobsahuje tedy všechny dokumentace a písemnosti, týkající se všech staveb, jejich změn, povolení terénních úprav, vydaných rozhodnutí atd., v jeho správním obvodu.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby.

Opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše nevyžadují vydání povolení.

V ostatních případech vyžaduje opěrná zeď a oplocení vydání povolení.

Povolení změny využití území vyžadují:

a) terénní úprava,

b) stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,

c) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha,

d) pohřebiště,

e) změna druhu pozemku⁴⁸), nebo způsobu využití pozemku⁴⁹), pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami,

f) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody.

Povolení nevyžadují změny využití území uvedené v § 214 zákona.

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy přestavby, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Povolit stavbu, změnu stavby, terenní úpravy nebo zařízení lze toliko v souladu s vydaným územním plánem obce. Kompetentním orgánem k posouzení souladu záměru s územním plánem je nyní Stavební úřad, který toto posuzuje v rámci vedeného řízení.

Soulad s územním plánem se týká i záměrů, které nevyžadují ze strany stavebního úřadu vydání povolení.

Rodinným domem je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.

Bytovým domem je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení a má více bytů než rodinný dům.

Oba typy staveb vyžadují vydání povolení. Rozdíl je pouze ve výši správního poplatku a rozsahu nutných podkladů.

Tyto stavby jsou taxativně vymezeny v Příloze č. 1 stavebního zákona.